Vzhledem k tomu, že asi jako jediná respektuju kalendář a nevydávám článek tohoto typu s  předstihem, jsem asi late to the party. :D No ne, kdo si taky všiml toho vypisování šíleně dloouhých příspěvků s šíleným předstihem? A pak se lidi diví, že nemají čas. Vánoční dekorace nakupují v srpnu, už od června dokonce shání čokoládové Mikuláše, novoroční předsevzetí si dávají dřív a od Vánoc sedí na brněnské kašně velikonoční vejce... Pak bych taky měla pocit, že mi to nějak protíká mezi rukama. Nicméně...

soustředění lvl milión - důsledek rapidního úbytku sirek

Každoročně přemýšlím, jestli dělat článek tohoto typu, jelikož jsou úplně všude. Ale potom si zase říkám, že se to můžu pokusit trošku převrátit a udělat to jinak. A pokud budete chtít taky, můžete se inspirovat. Nejsem moc fanouškem předsevzetí, možná proto, že mi žádné z nich nijak dlouho nevydrželo. Proto bych spíš chtěla navázat na minulý článek a napsat, co chci příští rok zlepšit. Respektive co chci zlepšit a změnit už zítra. A taky co chci zažít a naučit se, co chci vymazat ze života a co do něj naopak zakomponovat. Udělala jsem si seznam v mobilu, bacha, to už něco znamená...


Minulý rok mi ukázal, jak moc se toho dá stihnout a udělat, když člověk aspoň trošku chce. I když jsem se tomu prvně bránila, přiznala jsem si pár úspěchů a pár povedených okamžiků. I když to nebyl rok velkého stěhování, byl to rok malých krůčků, které dohromady nesou jeden velký celek. Sami se ale zdají nepatrné, proto na ně občas zapomínáme. Když už jsme tedy všichni kolem nového roku tak sentimentální, je dobré si připomenout, že existují. Nebudu se tvářit, že to bylo vždycky snadné a pozitivní, ale je třeba alespoň dohlédnout na to, aby pozitiva převažovala.

Poslední loňský den se mi splnilo hned několik přání, takže jsem si jej užila s takovou zvláštní atmosférou. Nevím proč, ale nějak mě napadlo, že chci taky fotku s prskavkou, jenže žádné nemám (hovadina, že?). Ale když jsem potom spolu s Leni jela fotit ohňostroj do Tuřan, obdarovali nás rovnou těmi velikými a já byla nadšená, jak se to hezky sešlo. Kvůli psovi jsem se navíc neplánovala žádných ohňostrojů účastnit, ale ten tuřanský byl opravdu kouzelný, takže i tohle mi vyšlo.

ta dětská radost z některých věcí mě asi nikdy neopustí

Proto bych Vám všem ráda popřála co možná nejlepší rok 2018. Sami víte nejlépe, co od něj chcete, takže já můžu jen přát, aby se Vám to splnilo do posledního puntíku i s prskavkou, jako mě. Užívejte si život v obklopení blízkých a přátel, protože na lidech záleží. Buďte na sebe hodní, nestresujte se a nemějte přehnaná očekávání, všichni jsme jen lidi. Protože jak nejde o život, nejde prakticky o nic. ✨ Také nesmírně děkuji za to, že právě teď čtete tyhle řádky. Budu se snažit svoji tvorbu v příštím roce posunout ještě o něco dál, abychom si to společně mohli víc užívat a motivovat se vzájemně. ❤️