Rozhodla jsem se zase sáhnout po minimalismu, jako tématu na článek. I když pro mě je to věc naprosto běžné praxe, občas se stále setkávám s lidmi, kteří o něm nic nevědí. A tak jej přiblížím hlavně skrze moji osobní zkušenost.

Asi bych řekla, že celá tahle cesta začala vizuální stránkou. Vždycky mě těšil pohled na určitý věci - nechci znít jako blázen... Rovný linie, čistý a hladký plochy, tlumený monochromatický barvy. Jistou dobu jsem to neuměla artikulovat ani identifikovat. Až postupem času jsem zjistila, co to ten minimalismus vlastně je. Na dlouhou dobu jsem si tak vystačila pouze s jeho vizuálním aspektem. Co se počtu věcí týče, nikdy jsem nechtěla mít mega moc všeho. Pokaždé, když taťka donesl domů cokoliv z jeho slevových řádění, šílela jsem. Nebylo to kam dát. Takže bych svůj objem věcí definovala asi tak, že pokud to bylo kam dávat, neřešila jsem to.

Za svůj život jsem se stěhovala celkem dvakrát (omyl, tříkrát!). Poprvé s minimem věcí, podruhé s tou troškou sem tam něčím obohacenou. Potřetí to byl masakr. Brala jsem s sebou totiž i věci z kuchyně, skříně, křesla, gauč, spotřebiče, pračku, oblečení, no strašně moc věcí prostě. Už v té době jsem si uvědomila, že je to moc. Proto jsem už tenkrát vytřídila tak polovinu oblečení a nepotřebných krámů. JENŽE jsem nikdy neměla moc oblečení, proto když přišlo moje nakupovací období, nebyla jsem schopná vyhodit nic z těch starých nepotřebných a mnohdy nepadnoucích věcí. Měla jsem pocit, že zase nebudu nic mít. Upřímně jediný, co jsem v té době postrádala, byl vkus a zdravý rozum. :D

I po nastěhování jsem měla stále potřebu některé věci dát pryč. Jenže jsem měla dost problém s jejich vyhazováním. Kolikrát ty věci nebyly ještě pořízeny ani za mé peníze, a tak jsem měla potřebu je skladovat navzdory svojí nechuti. Jako příhodné úložiště se naskytl prostor pod postelí a sklep. Samozřejmě, že tohle nebylo dlouhodobé řešení. Pak jsem se nějakým způsobem dozvěděla o minimalismu jako životním stylu. Už ani moc nevím, kde to začalo. Setkala jsem se snad s každou jeho formou. Od lidí co nevlastní ani spodní prádlo, přes ženy praktikující capsule wardrobe (přesný počet kusů oblečení, většinou 33), po ty, kterým prostě vyhovuje určité množství věcí kolem. Já sem tím posledním typem. A moje poznatky po cestě za minimalismem?

Je jen jedna cesta, jak být minimalistou?

Vůbec, ne, nikdy. Tohle mě přímo vytáčí. Jednak já se za minimalistu nepovažuji nebo neoznačuji, spíš o sobě přemýšlím jako o člověku, co k němu tíhne. Ale jek už to tak bývá, spousta lidí má patent na rozum a bude ostatním říkat, jak nejsou dobří minimalisté proto a proto. To je asi stejný jak se cvičením a stravou. V tomhle odvětví je taky každej hned ohromně chytrej, a to ještě ani nezvedl činku. Za mě je minimalismus o rovnováze. I když tíhnu k menšímu množství věcí a vědomě je také redukuji, mám zase potřebu necítit se prázdně. Taky si všímám, že je teď děsnej trend všechno třídit a vyhazovat podle metody Marie Kondo. Její návod není špatný, ale pokud to lidé opravdu nechtějí, můžu se klidně vsadit, že volné místo po třídění už stihli zaplnit novými věcmi. :D

Minimalisté nosí jen černou a bílou...

No, ne všichni. Jak už jsem naznačila, pro velkou část lidí jde minimalistický životní styl ruku v ruce s estetikou. Nevím, co na tom je, ale černá a bílá se prostě nikdy neomrzí. Spousta lidí, co to nechápe, mi neustále vyčítá tuhle moju "barevnou" strnulost. Na výběru oblečení si dávám opravdu záležet. V tomto smyslu na mě barvy působí velice rušivě. Ne všechny a ne vždy, ale ve většině případů se mi nelíbí. Když už, tak volím tlumenější tóny. Občas mi totiž přijde, že jsem dost nevýrazný typ - světlá pleť s plavými vlasy. To by mě ty barvy totálně odstínily. Beru to takhle: černá a bílá nechají vyniknout jak mne, tak i střihy a texturu oblečení daleko lépe, než barvy. Daleko snadněji se nosí a kombinují.

Co se naší domácnosti týče, tady převládá zase bílá. Je nadčasová a skvěle prosvětlí jakýkoliv prostor, který se díky ní stane vzdušnějším. Pár kusů nábytku máme i v černé, sem tam nějaká šedá, k tomu miluju doplňky ze světlého dřeva a zeleň. Tohle je moje paleta.

Minimalisté zvedají míň věcí, když utírají prach...