greens in your life

13:15

Zase a znova... Můj život je o maličkostech. 
Rostliny? Ano! Zeleň? Prosím!


Do začátku našeho nového bydlení jsem vstupovala se třemi kaktusy. Vlastně myslím, že jsem si je koupila až těsně po stěhování. Asi jsem to nějakou dobu považovala za vrchol svého umu. Teď, po roce a půl, se moje schopnosti rozšířily. Dokážu při životě udržet i zahrádku bylinek, fíkus a jedno kadeřavé cosi, co vidíte nahoře na obrázku. Vlastně tu mám ještě bambus, ale ten se stará sám o sebe, a něco dlouhého listnatého, co taky neumím pojmenovat, překvapivě.

Dokonce se mi podařilo přimět naklíčit i avokádo. Tenhle článek ale neslouží jen jako přehlídka mých zahrádkářských úspěchů. Protože v tomto ohledu mám hodně co zlepšovat. Chtěla jsem sepsat pár věcí, na které měly rostliny kolem mě velký vliv, abych předala tuto radost zase dál.


Vždycky jsem byla zvyklá být v přírodě. Většinu mého dětství jsme trávili na chalupě přímo u lesa nebo v menším městě, kde jsem měla opravdu blízko do ničím nerušené přírody. I když v Brně nyní bydlím kousek od dvou parků, asi jsem si chtěla trochu té přírody přinést i domů. Tak se parapety zaplnily květinami, bylinkami a kaktusy. Všimla jsem si, že větší pocit přírody a svěžesti mám z rostlin, které nekvetou. Jsou prostě celé zelené. Když každé ráno vstávám a dívám se směrem k oknům, cítím se tak nějak líp. Taky se mi líbí, jak zelená barva doplňuje naše pokoje laděné především do černobílé. Květiny v domácnosti jsou prostě radost.

Vytvořila jsem si něco jako "rituál zalívání". Každý pátek završuju úklid celého našeho vesmíru právě zaléváním květin. A tak ze mě spadne všechna ta zloba a negativní pocity z uklízecího traumatu. :D Mám moc ráda, když je náš byt čistý, ale nerada uklízím. Při zalévání se pak ale úplně uklidním a cítím se jako v zenu (je to trochu směšný, ale co). Pokud jste sami někde na koleji, vřele doporučuju pořídit si tento malý kousek přírody. Třeba z máty můžete uvařit skvělý čaj nebo ji spolu s ovocem přidat do vody, aby nechutnala pořád jako voda.


Jistý pocit satisfakce člověk zažije i při pěstování rostlin ze semínek, protože se ne vždy setkáte s úspěchem. Teď na jaře je nejlepší příležitost s tím začít. Sázela jsem nějaké bylinky na podzim v domění, že to na pokojové rostliny přece nemá vliv. Jak se ukázalo, spousta z těch semínek naklíčila v květináčích až teď. A aby jim nebylo smutno, klíčí nové. Na obrázku jsou vidět rostlinky meduňky, vedle snad někdy vyroste i levandule, jen jí to asi víc trvá. 

Celkově mě můj zelený přístup k životu zpětně zaráží. Ještě před pár lety jsem totiž snila o životě ve velkoměstě se vším tím všudypřítomným betonem. Naštěstí jsem zůstala při zemi - a to doslova. 

Přeji krásný a svěží den :)

You Might Also Like

2 komentářů

  1. Připomněla jsi mi, že si už měsíc slibuji, že si v Brně budu pěstovat bazalku (to, že mě k tomu inspiroval nákup mozzarelly, je věc vedlejší :-) )
    .
    Moje "green stories" jsou spíše smutnějšího rázu - také mám ráda, když je kolem mě zeleno, ale vůbec nespatřuji v pěstování, zalévání a okopávání žádnou radost - a když už se k tomu přesvědčím (nebo jsem přesvědčena), nikdy nic nevyroste, příp. to rychle pojde. Chci to právě zlomit tou bazalkou - tu si zkrátka jen koupím a pak ji budu jen zalévat. Myslím, že tu není možné "přelít" :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Podle mých zkušeností bazalku opravdu nepřeliješ :D já jsem taky nikdy neuměla nic pěstovat... zlomilo to až kvítko z ikei, který se drželo zuby nehty :) s takovýma se musí začínat :D

      Vymazat

INSTAGRAM