Stává se to tak mezi patnáctým a dejme tomu pětadvacátým rokem věku některých žen. Dosáhnou své kosmetické dospělosti. Projevuje se to třeba koupí první rtěnky od MAC. Přeháním, samozřejmě... 💄

Byly doby, kdy jsem vnímala ikonicky tvarovanou černou nádobku jako zjevení. Tehdy by pro mě byla její koupě asi úplně něčím jiným. Zařadila bych ji mezi pár vymodlených produktů, mých rtů by se ale moc často nedotkla. Což je špatně a znamená to, že ten správný čas nazraje až později. Třeba v momentě, kdy se moje dětsky velké oči změnší, abych mohla dělat podobné nákupy s daleko větším rozmyslem.

Vždycky mě na celém beauty odvětví bavila nadčasovost. Značky, které se udržely několik dekád na předních místech, přežily mnoho různých událostí a trendů. Což tak nějak souzní s definicí toho pojmu. Doukážou být klasické a zároveň překvapit něčím neotřelým a svěžím. Když si je ženy kupují, nanáší pak každé ráno na rty stejný produkt jako Madonna, Natalie Portman nebo Rihanna.

V myšlenkách se vracím k jednomu z předchozích článků. Sepsala jsem do něj své vyčerpání a takovou celkovou otupělost. Opustila mne radost z toho vizuálně zaměřeného světa. Nosila jsem oblečení jako uniformu a makeup snad jen proto, abych zakryla nedostatek spánku a kvalitního jídla. Když jsem si ale včera odnesla první a na dlouhou dobu možná i poslední odstín (Velvet Teddy) od MAC, znovu se ve mně zažehla ta nepatrná jiskřička a mé vnitřní patnáctileté já zaplesalo. Ne proto, že by bylo příliš materialistické. Bylo spíš napjaté očekáváním. Jestli se to někdy povede a budu mít tu možnost si tyhle věci dopřát, jestli o to vůbec budu stát, jestli to budu umět ještě docenit...

Samožřejmě, není to žádný přelomový milník, ale taková malá radost, která projasní všední den. Navíc, nevím proč, ale v momentě, kdy jsem si ji vybrala, začala mi v hlave hrát písnička Like a Virgin od Madonny. 😄 (Náhoda? asi těžko...)

Značku založili dva Frankové, jeden z nich byl fotograf a druhý vizážista. Oběma nevyhovovala kvalita tehdejších produktů, které se pod náporem světel a tepla z nich roztékaly. Tak se rozhodli udělat vlastní. A balit je do černých krabiček, které značce už zůstaly. Ani tvar rtěnek se kromě drobných úprav od té doby nezměnil. Tohle jsou přesně ty příběhy, do kterých se ráda nořím. I když mi teda nedělá moc velkou radost vědomí, že každou vteřinu vznikne nová rtěnka, protože se každou vteřinu taky jedna prodá. Líbí se mi ale třeba pozorovat, jak už tehdy značky a jejich zakladatelé předbíhali dobu a s jakým vizionářským přístupem nabourali jinak stejnorodé odvětví.

Moje kosmetická "sbírka" není rozsáhlá, spíš naopak. Když můžu, ani ty věci nepoužívám. Ale když chci, mám z toho radost.

A tak by to podle mě mělo být. Budiž mi Marie Kondo svědkem...

Jo a MAC znamená Makeup Art Cosmetics, není zač. ❣️