annual review

22:58

Dlouho jsem váhala, jestli se mám přidat snad k úplně všem a sepsat, co se za uplynulý rok změnilo. Občas mi tohle reflektování trošku odvede pozornost od správných věcí k minulosti a já o ní potom ještě nějakou dobu přemýšlím. Ale řekla jsem si, že to asi má určitý smysl. Zvlášť když ten minulý rok byl po dlouhé době přešlapování na místě konečně obrovským krokem vpřed. A třeba tenhle článek někoho inspiruje nebo se naopak poučí.



Za prvé - nechápu, že mi některý věci trvaly tak dlouho. Na druhou stranu je fajn počkat až budu mít jasnou představu. No, nebudu chodit dlouho okolo horké kaše. Zložila jsem konečně tenhle blog a později tohoto roku jej zveřejnila. Nikdy jsem asi neměla takový strach. Z bydlení o samotě, s přestěhování se do úplně jinýho města... Tohle byl vždycky můj sen, ale snem pořád jen zůstával. I když je to teď něco jako rutina a nepřijde mi to už tolik výjimečné, pořád si pamatuju všechny ty pocity. Internet je místem, kde lidé zahazují zábrany a můžou pošlapat radost někomu jen tak, protože chtějí. Tohle se mi naštěstí nestalo a jsem za to vděčná. I když je možné, že bych si tu radost ani vzít nenechala. :)



K tomu se pojí i focení. Jedna obrovská část mě, která předtím nějak neměla úplně prostor. Už když jsem si kupovala svůj první mobil s androidem, chtěla jsem ho jen, abych mohla mít instagram. Zní to hodně povrchně, ale já jsem od malička zbožňovala fotky a tak mi přišlo fajn se připojit k místu, kde se to jimi jen hemží. Nikdy mě nenapadlo je vytvářet na nějaké lepší úrovni než je mobil. Foťák jsme měli, ale já jsem nevěděla jak na to. I když jsem ze začátku byla děsnej patla a pořád jsem, dělám něco kreativního a cítím při tom obrovskou radost. Ty fotky jsou určeny primárně pro mě nebo na blog. Ne, že by to tenhle fakt zlehčoval, ale nevyvíjím na sebe žádný tlak. Nejlepší jsou stejně fotky, které vzniknou náhodou na popud nějakého zvláštního hlasu tam uvnitř mě (prostě dostanu nápad a vyfotím to - nic neobvyklýho :D). Hlavně je to všechnou autentický, není to zbytečně umělý a ani dokonalý. K tomu se zase váže to neustálý děkování těm samým lidem, ale přišla bych si jako nevděčník, kdybych to nezmínila alespoň takhle.

Pokud se přesunu od hlavních blogových radostí a zálib, je tu další velká rovina. Mám pocit, že jsem na dobré cestě najít samu sebe a obrysy mojí osobnosti jsou daleko konkrétnější a jasnější než kdy dříve. Projevuje se to ve všech rovinách mého života. Nikdy jsem nebyla tak - jak to říct... Smířená se vším, ale ne tím odevzdaným laxním způsobem. Prostě jsem přijala všechno kolem, jsem daleko víc stabilní, našla jsem svůj střed... Mám před sebou ještě velký kus cesty, ale nic není tak vzrušující, jako její začátek.



Poslední výraznější bod uplynulého roku je změna stravy. Zdravě jsem jedla už předtím, občas... Ale teď cítím, že mi to jde daleko líp a taky jsem přestala jíst maso. K tomu asi nemusím uvádět víc, nechci to někomu podsouvat. Jen jsem se zbavila toho divnýho hlodavýho provinilýho pocitu, kterej jsem měla už dost dlouho na to, abych byla přesvědčená o správnosti svojí volby.

Jinak byl 2016 celkově obrat kolem dokola, jenže to už nejsem snad ani schopná zhodnotit tak srozumitelně...


A CO BYCH SI PŘÁLA V TOMTO ROCE? 
(schválně kolikrát ještě napíšu 2016 a škrtnu to)

Chci sama od sebe, abych byla daleko produktivnější. Budu si věci líp plánovat a víc se soustředit na to podstatný. Nechci se dostávat do situací, kdy mám pocit že mi svět spadne na hlavu jen proto, že jsem si předtím válela šunky. Chci ze sebe mít daleko lepší pocit. A proč? Když všechno běží jak má, udělám si daleko víc času na válení, ale to oprávněný. Budu si moct přispat, jít fotit jen tak, vařit celý den, dívat se na film nebo číst knížku (dvě na mě už čekají, ale to až po zkouškách!)

Budu víc uklízet (haha snad) nebo míň dělat bordel. Jakmile završím zkouškový, protřídím si všechny věci a dám svojí minimalistické duši prostor. Teď je chuděra taková uťápnutá, protože ví, kolik práce máme ještě před sebou. :D

Chci si udělat čas na cvičení a to každý den a bez výhrad. Tohle je asi jediný, co chci vážně takhle striktně dodržet. Minulý rok jsem si dala předsevzetí týkající se knih a jejich počtu. To se mi opravdu podařilo dodržet, ale občas jsem úplně posedlá - prostě moc hltám. Proto si dám předsevzetí vychutnat si každou knihu, aby se z toho stal ten pravý zážitek.

A nakonec - chci, aby se z těchto pár vět nestaly jen nudný předsevzetí, který skončí stejně rychle jako začaly. Tohle chci dpdržet a vím o tom, tak schválně jak daleko to dotáhnu...


A jak vypadá vaše účetnictví uplynulého roku?


You Might Also Like

2 komentářů

  1. Elí, mám u tvého blogu jeden problém - přečtu snad každý článek, ale na mobilu nerada komentuju, a tak ten komentář odložím na později - a dost často se k němu nevrátím (což je škoda, mrzí mě to a mohlo by to být takové moje malé předsevzetí)
    .
    Myslím, že ten rok 2016 byl u tebe opravdu důležitý a "povedený" :-) Přeju hodně štěstí i do toho dalšího.
    .
    Mimochodem - ta horní lišta je skvělá a ta slideshow taky!

    OdpovědětVymazat
  2. Majdi moc děkuju, že si pořád dáváš tu práci mi napsat :) <3 a děkuji, od tebe mě to těší ještě víc!!!

    OdpovědětVymazat

INSTAGRAM