winter favourites

16:37

Znáte to ne? Máte se učit a najednou je potřeba udělat všechno ostatní... Třeba napsat článek na blog <3.

Ne všichni zástupci mých oblíbených věcí mají co dočinění se zimou. I když možná velice okrajově. Letos jsem se rozhodla si přát na Vánoce (od Ježíška/Ježíšků), když už to teda chtěli vědět, věci co mě někam posunou a sama bych je moc chtěla. Má to hned dvě výhody: ušetříte jim čas a vy dostanete co potřebujete/chcete. Jediná nevýhoda teda ale je, že nebudete mít překvápko. Sadu štětců Zoeva jsem si přála opravdu velmi dlouho. Už před asi třemi lety jsem je viděla na zahraničních blozích a říkala si, kdy asi přijdou k nám. A pak přišly a spolu s nimi i rosegold edice (což mě moc nebere zejména proto, jakej je kolem toho hype) a podobně. Ale já jsem se svou sadou od BH cosmetics byla spokojená. Protože jsem Zoevu nikdy nepocítila na vlastní kůži.

A pak se to stalo. Zjistila jsem o co přicházím a o jak moc jsou příjemnější na pleť. Jenže nebyl kapitál, protože jsem si kupovala počítač a foťák. Nakonec jsem je dostala pod stromeček od přítele. A protože vím, jak tohle zní, musím vás ujistit, že on dostal stejně hodnotný dárek. Jen abych předešla nějakým spekulacím. :D

Jedná se teda o tu klasickou stříbrnou sadu osmi štětců, která mi vyhovuje asi úplně nejvíc. Štětců na stíny mám hodně z té předchozí, šlo mi především o ty na celou tvář. Jsou děsně příjemný, ani neumím popsat jak moc. A stippling brush na makeup dokáže vykouzlit velice přirozené krytí, narozdíl od ostatních štětců, s nimiž jsem měla zkušenost.

Další v pořadí je kniha. Respektive kuchařka s názvem Hojnost. Zaujala mě na první pohled svou nádherně jednoduchou obálkou a úžasnými obrázky uvnitř. Protože chci začít lépe a více vařit, potřebuju nějkou inspiraci. Hlavně členění téhle knihy je geniální a ušetří spoustu hledání. Je rozdělena podle hlavních ingrediencí na luštěniny, houby, lilky... Myslím, že skýtá hodně neotřelých receptů a chutí. Nemůžu se dočkat, až je vyzkouším. Jediná věc, kterou bych vytkla je dostupnost některých ingrediencí, což ale nemůžu vytýkat kuchařce nebo jejímu autorovi. Některé věci prostě u nás nejsou zvykem a tak je přirozené, že nejsou ani na pultech.

Tyhle boty na mě koukaly ve slevě na polici v Zaře. Schované až na konci prodejny v Brně na České úplně vzadu u kabinek. Tam už zboží ve slevě nebylo a tak jsem ani nepočítala s tím, že by tyhle boty byly v mojí cenové relaci. Byla jsem totiž na lovu a hledala jsem úplně něco jiného. Protože mám už dost špatně padnoucích nepohodlných kalhot, ke kterým jsme mnohdy kvůli univerzálním konfekčním velikostem odkázány. Kolikrát můžu projít celé obchodní centrum a nikde mi prostě žádné nesedí. A tak jsem vsadila na Zaru. Po asi pěti neúspěšných pokusech doprovázených cpaním se mezi všemi lovci slev a neskutečnou řadou u kabinek jsem je našla! Ty perfektní černé elastické, dostatečně dlouhé, s vysokým psaem... Prostě WOW!

Při čekání v té obrovské řadě jsem se natáhla pro tyhle boty - a ony byly ve slevě. No tak jsem je vzala s sebou, že je zkusím. Připadaly až moc, jak to říct, vážné? Neúměrné mému věku. Ovše na noze vypadají skvěla, takže bylo vymalováno. A hlavně ten podpatek, co je tak dokonale ani velký ani malý, NEKLAPE! Já to moc nemusím, pokud nejde o plesové boty či lodičky. Přijde mi to jako parodie na boty, když i dvoucentimetrový podpatek klape a vy na sebe děsně upozorňujete, i když vlastně není čím. Prostě se osobně v takových botech necítím, neříkám, že mi to vadí u ostatních.

Určitě to někomu na noze nevadí. :)

Věřím, že o kokosovém oleji sem se už nabásnila dost. Ale v zimě je to prostě nezbytnost, a proto je tu znovu. Obzvlášť teď, když je teplota hluboko pod bodem mrazu. Naučila jsem se jej používat i na obličej místo nočního krému, jelikož je moje pleť momentálně extrémně suchá z tohoto počasí. A právě díky němu nemám zase obličej samou šupinu. Ze začátku jsem se bála, jestli nebude moc mastný. Ale ukázalo se, že ho moje pleť vcucne úplně všechen a ráno vypadá svěže a hydratovaně. Takže za mě - nemastí. Je mi jasné, že tohle má každý jinak. Ale použitím na tělo taky nic nezkazíte. A o vlasech asi ani mluvit nemusím.

Nemohla jsem zapomenout ani na svetry, ve kterých teď doslova žiju. Zjistila jsem, že mi nejvíce vyhovují svetry bez rozepínání, dokonce jsem se zamilovala do roláků. K těm jsem od dětství neměla úplně vřelý vztah. Nesnášela jsem, jak kousaly a jak mi nešly nikdy přetáhnout přes hlavu. Rolák bylo u mě skoro zakézané slovo. Až do chvíle, kdy jsem konečně prolomila bariéry a zkusila si černý rolák v Promodu. Tak jsem se v něm zabydlela, že jsem si koupila i šedý. Oba můžete vidět na obrázku. Ten úplně spodní svetr není rolák, ale je hodně ke krku. Pletla ho moje prateta vlastníma rukama asi před 40 lety, takže si asi dokážete představit, že v mém šatníku zaujímá jednu z hlavních příček. A poslední, ten bílý, je z Manga z povánočního výprodeje. Je to asi rolák, ale ne vysoký. Hlavně se mi líbil jeho pletený vzor a textura. Je strašně super! Všechny jsou... Dokonce až tak moc, že jsem si asi celou zimu neoblíkla nic jinýho, bohužel se moje outfity omezily na tyto čtyři svetry... Ale mám výmluvu - byla jsem donucena ZIMOU.

Doufám, že ještě není pozdě pro případnou inspiraci. Slyšela jsem, že takhle ukrutná zima má být ještě dva týdny, takže si každá najděte svůj vysněný rolák, obalte se tunou kokosáku a jste ready!

Přeji krásný zbytek neděle, snad máte za okny tak krásnou sněhovou peřinu jako já :)