ups and downs
17:06Nikdy jsem nebyla náladový člověk nebo si to o sobě aspoň nemyslím, ale dnešek mi ukázal opak.
Probudila jsem se s náladou pod psa... Takové dny prostě jsou. Začátek tedy nevypadal moc slibně. Po školním semináři mě čekalo kafe s jednou oblíbenou osůbkou a já se na něj (kafe) i ni (osůbku) moc těšila. Všechno to bylo strašně fajn než moje melancholická nálada dorazila na povrch. Najednou jsem to neuměla zastavit... A strašně mi to vadilo. Nechtěla jsem být pesimistická ani ve špatné náladě ve chvíli, kdy jsem s člověkem, kterého tak málo vidím. Vůbc jsem se nepoznávala, tohle se mi většinou vážně nestává. Zanadávám si na všechno, to jo, ale umím to ovládat a hlavně umím sebe ovládat. Ale dnes byla asi temná strana silnější než já. :D
No a jak to dopadlo? Zavolal mi týpek z DPD, že má pro mě balíček a stojí před domem... Ten balíček, který jsem ráno pomocí jejich super funkční elektronické služby přeložila na čtvrtek! Totálně jsem zpanikařila a řekla, že si pro to dojdu. Klepu si na čelo ještě teď. Myslela jsem, že se vrátím hned do města a všechno napravím, ale Lení trvala na tom, že se mnou půjde - z toho mi bylo ještě hůř... Naštěstí bydlím si 10 od centra. Ale co čert nechtěl (čert asi ne ale já rozhodně jo!)... Cestou mi volala Dummi z trolejbusu, který jsme právě míjely. :D Dost vtipná situace. Ale kdybych to nepodělala, nikdy by se tohle nestalo. Tak aspoň něco.
A tak jsme se daly všechny dohromady v jednom antikvariátu na Kounicově a společně objevovaly jeho kouzlo! Neskutečný místo. Přesně takhle by to mohlo vypadat u mě doma.
V tom balíčku na mě čekal tenhle krém, který budu zkoušet a podám hlášení. :) |
Výsledek? Odcházím o dvě knížky a dobrou náladu těžší. Cesta nás zavedla až do Podnebí, kde jsme
Chtělo by to víc takových dní, co vydají za deset dní volna. A nebo deset dní volna. Prostě tohle chci pořád! (ne tu špatnou náladu)
Mějte se krásně! <3
0 komentářů