ups and downs

17:06

Nikdy jsem nebyla náladový člověk nebo si to o sobě aspoň nemyslím, ale dnešek mi ukázal opak.



Probudila jsem se s náladou pod psa... Takové dny prostě jsou. Začátek tedy nevypadal moc slibně. Po školním semináři mě čekalo kafe s jednou oblíbenou osůbkou a já se na něj (kafe) i ni (osůbku) moc těšila. Všechno to bylo strašně fajn než moje melancholická nálada dorazila na povrch. Najednou jsem to neuměla zastavit... A strašně mi to vadilo. Nechtěla jsem být pesimistická ani ve špatné náladě ve chvíli, kdy jsem s člověkem, kterého tak málo vidím. Vůbc jsem se nepoznávala, tohle se mi většinou vážně nestává. Zanadávám si na všechno, to jo, ale umím to ovládat a hlavně umím sebe ovládat. Ale dnes byla asi temná strana silnější než já. :D

No a jak to dopadlo? Zavolal mi týpek z DPD, že má pro mě balíček a stojí před domem... Ten balíček, který jsem ráno pomocí jejich super funkční elektronické služby přeložila na čtvrtek! Totálně jsem zpanikařila a řekla, že si pro to dojdu. Klepu si na čelo ještě teď. Myslela jsem, že se vrátím hned do města a všechno napravím, ale Lení trvala na tom, že se mnou půjde - z toho mi bylo ještě hůř... Naštěstí bydlím si 10 od centra. Ale co čert nechtěl (čert asi ne ale já rozhodně jo!)... Cestou mi volala Dummi z trolejbusu, který jsme právě míjely. :D Dost vtipná situace. Ale kdybych to nepodělala, nikdy by se tohle nestalo. Tak aspoň něco.

A tak jsme se daly všechny dohromady v jednom antikvariátu na Kounicově a společně objevovaly jeho kouzlo! Neskutečný místo. Přesně takhle by to mohlo vypadat u mě doma.

V tom balíčku na mě čekal tenhle krém, který budu zkoušet a podám hlášení. :)

Výsledek? Odcházím o dvě knížky a dobrou náladu těžší. Cesta nás zavedla až do Podnebí, kde jsme
zakecaly skoro i seminář ve škole. A teď? Jsem ráda, že jsem chvilku vypla a nechala se unést okamžikem. Mám pocit, že s koncem semestru dochází i síly. Všechno jde najednou nějak hůř, pomaleji a člověk má ze sebe špatný pocit, i když jen s těží lze očekávat stejné nasazení jako na začátku. Je zima, budou Vánoce a škola je poslední, na co chci myslet. Bohužel to zatím nejde jinak. Díky dnešku jsem skvěle dobila baterky a můžu zase fičet na cestě za plněním termínů, psaním seminárek a zvládáním domácnosti s nádechem snahy si odpočinout. :D

Chtělo by to víc takových dní, co vydají za deset dní volna. A nebo deset dní volna. Prostě tohle chci pořád! (ne tu špatnou náladu)

Mějte se krásně!  <3

You Might Also Like

0 komentářů

INSTAGRAM