Vysoká pro mě znamenala hlavně změnu v přístupu ke škole. Všechno - od zápisu předmětů po mimoškolní aktivity - se odvíjí od mé vlastní iniciativy. Co se na jednu stranu zdá volné a otevřené, může na straně druhé působit potíže. Každá výška to má jinak. Ta naše nás nechává vybírat si předměty nezávisle na ročníku či studijním plánu - ten je pouze doporučený. Zní to jako super nápad. Ale na školách, kde si volíte rovnou celý rozvrh, se málokdy stane, že se něco překrývá. Prostě všechno má své plusy a mínusy...

Celý první rok mi připadalo, že tak nějak nevím co dělám. Což je takový celkový dojem, který mě vysokou provází. Nicméně tento semestr jsem se do toho tak nějak víc dostala. Jak jsem už psala, o prázdninách mě návrat do školy hodně děsil. Děsila jsem se všeho najednou - zkoušek, seminárních prací, nedostatku času... Teď do sebe začíná všechno zapadat, a tak se vypořádávám se vším postupně. Takže bych chtěla sepsat takový malý UNIverzální návod pro všechny, které to ještě čeká. A taky pro sebe, abych tohle všechno konečně už udělala:

1) udělat si svůj vlastní rozvrh
Pokud je rozvrh navržený informačním systémem vaší školy nepřehledný nebo se v něm něco nezobrazuje, je na čase udělat si vlastní. Jde o to si všechno co nejvíce zefektivnit a zjednodušit.

2) projít si sylaby všech předmětů
Tohle nám bylo v prvním semestru vtloukáno do hlavy: "Dejte si sylabus na noční stolek a klidně s ním i spěte." V sylabu se dozvíte vše. Od látky v jednotlivých hodinách přes datum a zadání seminárních prací po požadavky k závěrečné zkoušce. A ne, není to škoda papíru...



3) navštívit papírnictví
Od malička miluju všechno spojené s papírem. I když se většinu poznámek snažím psát do notebooku, u některých seminářů je lepší psát rukou na obyčejný papír. Přednášky jsou koncipované jako výklad, tudíž pokud se profesor k něčemu vrátí, nezbývá než udělat hvězdičku a psát jinam. To u psaní do pc řešit nemusíte, a tak se tyto poznámky stávají přehlednějšími. Pro mě celkově všechno stojí na poznámkách. Ať už z hodin nebo z četby. Jelikož nemáme žádná ucelená skripta, zůstává všechno na naší přípravě.

4) donutit se
Tohle asi platí u všeho. Donutit se bavit s někým dalším, nebát se oslovit cizího člověka. Větší počet lidí nabízí nevídané možnosti. Můžete si rozdělit četbu, doplnit poznámky nebo pracovat ve skupině, pokud je to vyžadováno. Donutit se číst pravidelně. Dost mi to ulehčilo práci, když jsem se o zkouškovém učila jen z výpisků z četby (kde je to potřeba). Donutit se zapsat do mimoškolních spolků, které jsou dobrovolné, ale skýtají možnost si vším projít nanečisto. Tak jsem zvědavá, jak úspěšný bude tento bod letos u mě. :D

5) zpříjemnit si studium
Ať už jde o výzdobu koleje/bytu, nošení kafe v termosce na přednášky, koupi užitečných a krásných pomůcek, cokoliv, co víš že ti pomůže, bude ku prospěchu. Sami víme, co na nás nejvíc platí. Tak se plynule sami vlákáme do pasti, která bude vlastně příjemná. :D




A co motivace? 

Tu musí člověk sám udržovat postupem celého semestru (a já to evidentně "zvládám" :D). Naprosto báječná je třeba knížka "Konec prokrastinace". Jsou v ní návody, jak zbytečně nelelkovat a udělat všechnu práci včas. Pokud se necháme zavalit úkoly a děláme vše na poslední chvíli (s tím jsem se samozřejmě nikdy nesetkala :D), nebude se nikomu chtít do práce tím tuplem. Pokud si dělám průběžně seznamy a průběžně odškrtávám, dá se to všechno nějak relativně v klidu zvládat. Dokonce i s prací, kafíčky s přáteli a lenošení v posteli s oblíbenou knihou. ;) Další super pomůckou jsou tabulky na každý měsíc. Tak zůstávám v obraze a mám přehled o všech událostech toho měsíce.

Tento rok mě strašně namotivovala atmosféra naší fakulty. I když se o to asi ani nikdo nesnaží. Prostě člověk tam jen vejde a připadá si, že v takové budově musí jít všechno samo. :D Já nevím, možná je to jen můj dojem. Ale kdykoliv na mě tato atmosféra dýchne, popostrčí mě vstříc překonání mojí lenosti. A co teprve když vstoupím do papírnictví. :D To je aspoň pořádný šťouchnutí. Tak s chutí do boje! :D