day 7-8: reading and solitude

20:30

Sedmý den hlásá - streamline your reading list - tažke asi zeštíhlit seznam knížek ke čtení. Musím se přiznat, seznam nemám. :D Většinou čtu knížky, co mi zrovna frnknou do nosu... Asi si ani neplánuju něco takovýho pořídit, protože nečekám, že na to přes školní rok budu mít čas. Navíc můj vkus, co se knížek týče, je dost ehm nedefinovatelný. Někdy čtu celkem hodně oddechovou literaturu, jindy si vezmu historický román (to zní strašně vážně), ale ze všeho nejraději čtu asi motivační knížky nebo něco, co se zabývá trošku psychologií. A časopisy, hodně a klidně i starší čísla. Těžko říct. Rozhodně nejsem člověk, co by toužil přečít všechna díla od Humberta Eca nebo kompletní literaturu od Shakespeara. Prostě - v tomhle sem divná... Takže asi tak.

Celkem jsem přemýšlela, jestli má tenhle článek vůbec cenu, protože za tyhle dva dny nic novýho asi nemám. Ale něco jsem si slíbila a tak to dodržím, prostě to napíšu jak to je.



8. den

Mám se naučit užívat si samoty, ale troufám si říct, že tohle už jsem se musela naučit dřív. Vzpomínám, že vždycky, když jsem byla doma sama a věděla jsem, kdy kdo přijede, stal se ze mě čekatel. Je normální situace, kdy na někoho čekám třeba deset minut a tak se podívám na instagram a za těch deset minut vyrazit. Ale není normální něco podobnýho dělat celej den. Já jsem neuměla být sama. Nedokázala jsem ten čas ocenit. To mě nenaučilo v prvopočátku ani bydlení o samotě. To přijde časem. Postupně jsem se k tomu nějak dopracovala a teď? Vždycky se těším.

Nemám ráda být dlouho sama, ale rozhodně to dokážu využít. Občas mi přijde, že sem píšu fakt strašně samozřejmý věci. Jako teď - chtěla bych napsat větu: "a když jsem sama dělám věci co mě baví a ostatní otravujou." Pokud mám uvést příklad, tak většinou uklízím, protože mi nikdo nezavazí. K tomu si pustím buď do sluchátek nebo nahlas hudbu ( hlavně vůbec nikdy nezpívám ani netancuju, haha), přemýšlím, co chci v bytě ještě jinak, trávím nesmyslně dlouho času na pinterestu nebo na stránkách ikea, taky na youtube, chodím se psem do parku, jdu nakoupit, vařím, peču a u toho fotím nebo jenom fotím. Docela nuda že? :D Taky cvičím yogu nebo cokoliv jinýho (nerada cvičím, když je někdo doma). Patlám na sebe hrůzostrašně vypadající masky. I když mám takový štěstí, že bych tohle všechno mohla dělat i normálně.

Jen abych to uvedla na pravou míru. Žiju s přítelem, takže nejsem sama nikdy až tak dlouho. Myslím, že to bylo nejvíc tak týden a něco. Kdybych měla být jako úplně sama, žít sama v bytě a tak, rozhodně nemůžu prohlásit, že umím být sama. Ale vždycky mám doma aspoň psa. Klidně budu doma i týden sama, ale třeba rok? Nevím jestli bych to zvládla... A nevím, jestli zvládnu ještě někdy napsat v jednom odstavci slovo sama tolikrát. Zkrátka asi chápeme o co mi jde. A zítra mě čeká - downsize my beauty collection. Tak to jsem vážně zvědavá :D

You Might Also Like

2 komentářů

  1. Vždycky jsem si myslela, že chci bydlet sama - ale řeknu ti, těch 14 dní nebo tři týdny, než se ke mně nastěhovala Lucka, to bylo hrozný. Sama v novým městě, žádný kamarádi a na pokoji taky sama. Zase jsem díky tomu ale navštívila tolik party jako nikdy v životě :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Haha :D přesně tak to mám i já :) asi vážně nechci bydlet sama, ale zase kdybych měla mít nějakou špatnou spolubydlící jako Lucka předtím, tak nevím... :)

    OdpovědětVymazat

INSTAGRAM