Těstoviny jsou jednoznačně moje comfort food. A tenhle recept obzvlášť. Pokud mám těchto pár věcí doma, většinou ani minutu nepřemýšlím. Skoro se až směju, jak šíleně často vařím linguine s pestem a jak to celé vlastně vzniklo. Vždycky jsem měla pocit, že těstoviny musí být obalené v nějaké omáčce a hlavně jí na talíři musí být dostatek. Pestu jsem se tak docela dlouho vyhýbala. Pak přišla výška, práce a na dluhé vyvařování už nebyl tolik čas, pokud to nebylo předem. A jen tak mimochodem, já mám takovou deformaci, že nesnáším oschlá jídla nebo staré těstoviny - pokud si je tedy beru do práce, vařím je většinou ráno. 

Jelikož jsem ale odmítala svouji improvizovanou itálii opustit, rozhodla jsem se zkusit zase něco nového. Koupila jsem si bazalkové pesto a důvěřovala svému instinktu pro nové recepty, aniž bych měla ponětí, co vlastně dělám. Takhle nějak hodně omylem vznikl i recept na super jednoduché vegan lívance, ale ten zase jindy... 

Těstoviny jsem uvařila jednou i Lení, když jsme se nachomýtly u mě doma a já neměla nic lepšího na oběd. Hodnotila jsem to do té doby jako nejvíc základní jídlo, jaké snad znám. Když mi potom Lení druhý den znovu (podotýkám sama od sebe - žádné násilí jsem nepoužila) zopakovala, jak moc jí to chutnalo a že jí musím dát recept, byla jsem strašně překvapená, že to chutná také ostatním. 

Postupem času mě ale začlo docela štvát, že jím šíleně jednotvárně. Proto jsem díky jinému receptu načerpala inspiraci a ze stejného základu vytvořila něco jako italský teplý salát. Abych mohla střídat aspoň tyto dvě kombinace. No a na světě je obří dilema, které z těchto jídel mám vařit dřív? 

konzervu bílých máslových fazolí

černé olivy

bazalkové pesto

červenou cibuli

dva větší stroužky česneku

oregano

sušená rajčata - stejná jako v předešlé verzi

baby špenát

Základní postup je úplně stejný, jako u předešlého receptu. Ke směsi cibule, oregána, česneku, rajčat a pesta přidejte špenát, olivy a přecezené omyté fazole. Nechte prohřát. Pokud se vám bude zdát, že se špenát moc zcvrkl, klidně přidejte další hrst, které ve výsledku nebude tolik rozvařená. A ž se všechno hezky spojí, můžete přendat na talíř a opět zasypat sýrem nebo droždím. 

Jakmile je kdekoliv jídlo, je tam i pes. Je mu úplně jedno, že vlastně nic z toho nejí, stejně vždycky čeká, jestli něco nespadne. Nejlepší je, že mi právě teď, když dopisuju článek, spí na klíně. 🙈 Evidentně se rád podílí na vytváření obsahu pro můj blog, hlavě toho jedlého. 😄