You are the designer
0:45
Ze všech věcí, které teď napíšu, jsem sama vinna. Sama na to všechno občas zapomínám a tím spomaluju tempo, jakým se dostávám ke svým cílům a přibližuju se svým snům. Úplně zbytečně...
Všichni jsme strůjci svého štěstí. Sami rozhodujeme, čím, jak nebo s kým budeme trávit čas. Tak jednoduché, jak to může znít, to opravdu je. A tím utváříme svůj život. Sami za sebe děláme rozhodnutí od tak banálních, jako co si dát ráno na snídani, přes změnu povolání, životního stylu nebo změnu myšlení. Změny nejsou jednoduché. Kdyby byly, neměly by význam ani hodnotu.
Nejtěžší změnou bývá první krok vstříc něčemu, o čem tak dlouho sníte a přemýšlíte. Ostříhat vlasy nebo založit firmu, je to fuk. Vy sami víte, jak moc je pro vás cokoliv z toho důležité. První krok je nejtěžší právě proto, jakým směrem chodidla otočíte. Všechny představy a sny můžou najednou dostat byť jen z části reálné obrysy a je docela děsivé, že by to nemuselo vyjít. Proto zůstává většina znás spokojeně jen u toho přemýšlení a snění. Jenže pak čekáme, kdy přijde někdo a zázrakem představu promění v realitu. Což se neděje, teda alespoň ne ve světě, kde žiju já.
Vždycky bylo, je a bude jednodušší zůstat ve své ulitě a malovat si v duchu ten dokonalý obraz, jak by měly věci vypadat. Ale o tom život není. Je šance, že to nebude tak růžové (napsala dřív, než si uvědomila co má na sobě za šaty), jako ve vaší představě a budete mít chuť to kolikrát vzdát. Podle mě se jakákoliv snaha ale vždycky vyplatí a posune člověka dál než nicnedělání.
Možná si projdete spoustou nepříjemných situací, ty vás ale zocelí a taky se toho hodně naučíte sami o sobě. Z každé situace se dá vždycky udělat něco lepšího, stačí jen chtít. Nebude to lehký, ale aspoň to někam povede. Bude na co vzpomínat a budete mít pocit, že konečně žijete. Tohle všechno píše ještě před pár lety docela dost vyděšený a ustrašený člověk - takže to musí fungovat. Mám pocit, že poslední dobou pořád jen přemítám nad tím, co bylo a co je teď. Nestačím se divit, jaký markantní rozdíl byť jen rok v životě člověka udělá. Jak moc jsem si v některých ohledech rozšířila obzory právě zkoušením nových a neznámých věcí.
Za úžasné fotky srdečné díky úžasné Dummi (FB) ❤️ |
Bude to znít jako šílený klišé, ale ta jsou tady právě od toho, jak moc pravdivá i přes nadužívání jsou. V některých ohledech svého života jsem si opravdu zvykla na být mimo svou komfortní zónu natolik, že už mi to ani nepřijde divný (focení a pózování mezi ně stále nepatří, pokud jste si ještě nestačili všimnout haha). Nikdy by mě nenapadlo, že to, co na začátku vypadalo jako neřešitelný problém/překážka/cokoliv, bude teď zrnkem písku v porovnání s dalšími výzvami. To jsou třeba věci, kterým bych ještě před nějakým časem nevěřila ani za mák. Samozřejmě mě čeká ještě dlouhá cesta, ale rozhodla jsem se, že nechci nechat nic stát v cestě mojí představě ani podobě tohoto blogu i jakýhokoliv aspektu mýho života. Hlavně už ne strach - ten jsem vyčerpala asi tak na sto padesát let dopředu.
V mnoha ohledech jsem si našla svůj střed a proto teď vím, s čím můžu v krizových situacích počítat a jak moc se můžu spolíhat sama na sebe. To mi docela dost pomáhá při rozhodování v dalších krocích. Udělejte ze sebe toho nejpolehlivějšího business parťáka a kámoše do nepohody. Když budete vědět, že to prostě vždycky nějak vyřešíte, pak se už skoro není čeho bát.
šaty - Reserved, boty - Deichmann, taška - Ikea, brýle H&M |
Je mi dvaadvacet a už teď mi dochází, jak moc je život pomíjivý a na kolik věcí v něm nemáme skoro vůbec čas. Je totiž jen na nás, jestli jej strávíme neustálým stěžováním si na počasí nebo si prostě místo slunečních brýlí vezmeme deštník a gumáky, ale úsměv nám zůstane. Vždycky si vzpomeňte, že realita je jedna věc, ale vaše reakce na to je už vaše zodpovědnost. Stejně tak, jak naložíte s časem, který tady máte. Jestli budete mít na co potom vzpomínat nebo budete spíš litovat, že jste se trošku víc nesnažili. Trošku víc nezatli zuby a nevydrželi o trošku dýl... Lidské limity jsou neprobádané odvětví, zvlášť proto, že se tam moc lidí neodváží. Ti co ano potom píšou knihy a ukazjí cestu všem ostatním, kterým to ale stejně nic neřekne, pokud nebudou sami chtít. Proto se sami zamyslete, kam vás to táhle a buďte při tom cestování odvážní. ❣️
0 komentářů