when stuck in a rut
13:45Sedím v mikině na gauči, laptop na klíně. Už jsem uklidila, umyla nádobí, pověsila prádlo, ale skládat se mi nechce. Stihla jsem si taky umýt vlasy. A tak sedím, přemýšlím, co bych tak ještě mohla udělat. K tomu mi hraje Don't dream it's over od The Head and the Heart. Psaní je mou snad každodenní aktivitou, jen blog už asi 14 dní zeje prázdnotou. Není hodina, kdy bych na to nemyslela, ale zároveň nemůžu přijít s ničím, co bych sama sobě schválila jako fajn téma pro psaní.
Vždycky, když něco zveřejním, chci, aby to mělo nějaký přínos pro kohokoliv, co to čte. Proto se mi dost špatně píše v dny, jako tyhle. Protože já nechci psát negativní články, ani články o ničem. Jenže když to neudělám, může to vypadat, že takové dny prostě nemám. Což bych taky nechtěla. Dny jako tyhle máme totiž všichni. Zejména pak lidé pracující v kreativním odvětví. I když je něco jejeich koníčkem, neznamená to, že to nedá práci. Každý z nás se někdy cítí bez motivace, chuti a inspirace. Každý z nás je ale také sám zodpovědný za to, jak dlouho v takovém stavu zůstane a jak moc se s tím pokusí něco dělat.
0 komentářů