Sedím v oblíbené kavárně, podzimní chai latté mě příjemně hřeje v rukou, a strašně si užívám to, že nemusím nikam spěchat... Po víkendové službě jsem se rozhodla na chvíli zapomenout na čas a odměnit se kořeněnou kávou, kterou mám neodmyslitelně spojenou s podzimem a pohodou. Je to asi takový klišé, každý má podzim spojenej s něčím jiným, ale mě horký nápoje porstě pomáhají vyhánět tu mrazivou a potemnělou náladu. Podzim se totiž tváří, narozdíl od zimy, barevně a energicky, jenže on občas může být hodně chladný, jako třeba teď. Jelikož čaje vypiju od malička několik hrnků denně a káva je na mě zase moc energy booster, musím si k tomuhle období přiřadit něco nevšedního. Pokud budete mít v Brně někdy cestu kolem bistra Soul, určitě si ho tam dejte! Už jsem jich ochutnala po Brně docela dost a tohle je za mě bezkonkurenčně nejlepší. ✨ 

Protože pořád někde pobíhám, snažím se oblékat co možná nejvíc prakticky. A teď jak k tomu sedí sukně. No, občas se hodí, ale nejsou tou nejpraktičtější variantou, přiznávám. Proto většinou volím sportovnější střihy nebo hodně kombinovatelné varianty, jako je třeba tahle pouzdrová. Klidně si můžu vzít něco formálního a obout podpatky (což upřímně udělám tak jednou do roka), stejně tak si vezmu tenisky a utíkám přes město s nákupem. 

Velký svetr jednak zahřeje a za druhé je šíleně pohodlný. Je to taková ta kombinace, nad kterou nemusíte moc přemýšlet. Pokud totiž něco k podzimu patří, tak jsou to právě svetry. Připadá mi, že rok od roku za ně v obchodech chtějí víc a víc peněz. Na druhou stranu se mi zatím pokaždé každá z těchto investic vyplatila. Kromě vínovýho svetru mám ve svojí "kolekci" snad všechny, které bych si mohla přát. Od těch klasických jednobarevných, až po pár s atypickými stříhy a vzory. Tři z nich jsou dokonce ručně pletené mou pratetou a jsou staré zhruba čtyřicet let (!) Proto se mi zdá, že jsem na letošní chladné a mrazivé počasí už docela vybavená, tudíž praktikuju metodu takzvaného nákupu ve vlastní skšíni. Spočívá v tom, že vždycky vyndám tři přední svetry a objevuju, co je za nimi a na co jsem už skoro zapomněla. 

Proč to píšu: přijde mi, že jsem si ve skříni vybudovala docela solidní základ všeho, co nosím ráda a neokouká se to tak rychle (možná námět na další článek?). Tudíž nemám potřebu chodit nakupovat další a další zbytečné kusy oblečení. Pokud by se ale někomu mohla tahle představa zdát nudná, jedna věc, která zaručeně oživí všechny důvěrně známé stálice, je právě hravá kombinace s kalhoty a sukněmi. Každý ze svetrů potom vypadá úplně jinak. K velkým svetrům se také báječně hodí džíny nebo uplé černé kalhoty. Stejně tak ale formální kalhoty volnějších střihů nebo různých délek. Úplně klidně si taky dokážu představit svetr oblečený přes šaty, tudíž dostáváte další neotřelou kombinaci. No a někdy stačí jen svetr sám o sobě, pokud je dost dlouhý a počasí dovoluje vyjít jen v něm a v silonkách. 

Právě v umění kombinace podle mě tkví celé kouzlo minimalismu, optimalismu, nazvěte to jak chcete. Prostě pokud chcete ze svojí skříně dostat to nejlepší, nechcete si pořád dokola kupovat další a další oblečení, ale zároveň nechcete chodit v tom samém, odpověď je podle mě jen jedna. Ono potom úplně stačí, když si na začátku sezony koupíte jeden další nový kousek, který ale promění zbytek věcí, co máte doma. Já jsem si například nedávno koupila koženkové kalhoty (a nikdy bych nevěřila, že to udělám). Tím, že jsou samy o sobě docela výrazné, se skvěle hodí k takovým těm nudnějším svetrům, které jsem jinak už moc nenosila. Tady naopak nudu vyžaduju, aby se to dohromady moc nerušilo...